www.kaktusyunas.cz - Stavba nového skleníku

Zveřejněn: 13. června 2011

Stavba nového skleníku

Nejdříve bych se chtěl zmínit o tom co je potřeba udělat před stavbou skleníku a to je tzv. „vydání územního souhlasu“ (pro stavby do 40m2) dříve povolení ke stavbě. Formuláře pro vyplnění jsou volně ke stažení na stavebním úřadu ke kterému vaše obec/město náleží. Formulář je nutno vyplnit a společně s katastrální mapou pozemku na kterém skleník plánujete stavět a se souhlasem sousedů, musíte odnést na příslušný stavební úřad. Ten má měsíc na vyjádření, pokud máte podepsaný souhlas sousedů a vše ostatní v pořádku, je toto jen formalita a během 14 dní můžete začít stavět. Podrobnější informace lze najít např. na http://www.epis.cz/…iho-souhlasu

Jelikož můj starý skleník velikosti 2×2 m mi postupem času přestával stačit jak velikostí (jak se říká, každý skleník se po čase zaplní), tak umístěním (jednalo se o skleník ke zdi a rostlinám se nedostávalo dostatek slunce, neboť část štítu střechy domu zasahovalo do plochy skleníku), rozhodl jsem se pořídit skleník nový. Umístění skleníku jsem zvolil na naší zahradě, štítem směrem na východ (tedy jedna strana je celodenně osvětlována z jihu a musí se stínit), která je umístěna přes silnici u našeho domu.

Pohled na skleník ze západní strany

Pohled na skleník z východní strany – vchod do skleníku

Pohled na skleník z boku

Vybírání konstrukce a dodavatele jsem zohlednil hlavně tím, že jsem chtěl skleník ze skleníku a ne z polykarbonátu a také cenou daného řešení. Po delším hledání na internetu jsem se rozhodl pro firmu Skleníky Tobiáš: www.sklenikytobias.cz. Tuto firmu jsem vybral také z důvodu, že můj předchozí skleník jsem měl právě od nich. Vybral jsem skleník s názvem „Maximál“, velikost skleníku je 3×5m a zasklen je lisovanými skly Helios. Ke skleníku je dodáváno jedno okno, což je pro kaktusářský skleník poměrně málo, zvolil jsem proto doobjednání dalších dvou oken, přičemž jedno bylo automatické (kdybych přeci jen zapomněl otevřít okna, alespoň jedno by se otevřelo a byla by šance, že rostliny se neuvaří). Pro delší trvanlivost konstrukce jsem zvolil barvu Eterfix pro natírání pozinkovaného plechu bez čekání na jeho oxidaci, kdy stačí jen ošetřit pozink dodaným odrezovačem a dále ve dvou vrstvách natřít barvou. Nutno dodat, že barva je vodou ředitelná a musí schnout za teplot minimálně 8 st. C. Skleník jsem objednával v únoru a vzhledem k tomu, že dodací lhůta byla 4–8 týdnů, doma jsem ho měl v půlce března. Doprava byla taktéž sjednána s firmou Tobiáš, cena za dopravu je účtována stejnou sazbou pro jakoukoliv vzdálenost dojezdu vozidla. Po dodávce skleníku následovalo natírání pozinkovaných částí odrezovačem a po jeho zaschnutí následoval nátěr první vrstvy barvou Eterfix a po zaschnutí za další den další závěrečnou vrstvou barvy. Zároveň s natíráním oknstrukce probíhalo kopání základů pro následné vybetonování. Základy jsem vykopal do hloubky cca 60–70 cm a šířky cca 20 cm. Betonem byly základy zality do výšky terénu. Abych nemusel šalovat, jako zakončení jsem použil tvarovky pro ztracené bednění šíře 15 cm. Skleník jsem po natření a vytvrzení barvy po 3 týdnech podle názorného návodu od výrobce sestavil na základ a zasklil. Do skleníku bylo třeba vyrobit stoly na rostliny, jako podstavu pro ně jsem využil staré lešenové truby, které jsem po sešroubování lešenovými svorkami natřel barvou, která mi zbyla po natírání skleníku. Jako desky stolů posloužily na podstavu volně položené OSB desky rozměru 100×250×2 cm. Jako ochrana před vodou posloužila silná průhledná PVC folie.

Pohled na jeden ze stolů s umístěnými rostlinami

Pohled na jeden ze stolů s umístěnými rostlinami

Na konci dubna mohlo začít stěhování rostlin z původního stanoviště. Jelikož jsem se domníval, že rostliny jsou již dobře zvyknuty na slunce, nijak jsem je nestínil. Toto jak jsem zjistil po prvním dnu, kdy polovina rostlin byla popálena, jsem se pokusil napravit připevněním netkané bílé textilie pomocí magnetů na konstrukci skleníku a textilie k plné spokojenosti zatím drží. Rostliny prozatím rostou a kvetou k plné spokojenosti i když jsou ve skleníku společně JA i Mexické druhy. Obě skupiny jsou umístěny na různých místech podle jejich požadavků na prostředí.

Pohled na jeden ze stolů s umístěnými rostlinami – pestrost druhů je patrná