www.kaktusyunas.cz - Můj postup výsevu semen kaktusů

Zveřejněn: 22. prosince 2013

Můj postup výsevu semen kaktusů

V zimním období se toho kolem kaktusů mnoho dělat nedá. Jednou z náplní dlouhých zimních večerů jsou výsevy kaktusů. V různých odborných knihách s kaktusářskou tématikou, případně na internetu je výsev kaktusových semen mnohokrát popsán. Každý si však rád přečte způsoby a rady druhých. Rozhodl jsem se proto napsat o tématice výsevu kaktusů článek pojednávající o mém způsobu výsevu. Metody každého kaktusáře budou jistě přizpůsobeny jeho zkušenosti a podmínkám a nechci tedy nikomu tento můj postup nutit. Pro mnohé čitatele neuvedu jistě nic nového.

Postup je v mých podmínách vhodný téměř pro všechny rody kaktusů (běžných i obtížnějších), s rody zde neuvedenými zkušenosti nemám. Uvedu ty které vysévám (a pro které je následující text určen): Acanthocalycium, Ariocarpus, Arrojadoa, Astrophytum, Copiapoa, Discocactus, Echinocactus, Echinopsis, Ferocactus, Gymnocalycium, Mammillaria, Melocactus, Notocactus, Turbinicarpus, Uebelmannia. Některé parametry se budou u jednotlivých rodů mírně lišit (např. teplota pro teplomilné rody), na tyto vyjímky se pokusím upozornit dále v textu.

Návod vychází z toho, že jsem chtěl co nejvíce ulehčit a urychlit metodu výsevu a nemusí vyhovovat každému.

výsev Gymnocalycium

Doba výsevu

Je možné říci, že výsev kaktusů lze provést v kteroukoliv roční dobu (na podzim a v zimě pouze v případě výsevu do kultivátoru). Vyzkoušel jsem výsevy na jaře, v létě, na podzim i v zimě. Z mé zkušenosti jsem dospěl k názoru, že nejlepší dobou pro výsev je začátek podzimu (druhá polovina srpna až září). Na začátku podzimu většina semen kaktusů dozrává a většina semen kaktusů klíčí nejlépe právě čerstvá (horší je to u některých zástupců rodu Echinocactus a Ferocactus, u nich lépe klíčí semena starší). Bohužel v tuto dobu nejsou většinou ještě k dispozici nabídkové katalogy dodavatelů semen, a proto je nejlepší vysévat semena svá a nebo od známých.

Důvody pro podzimní výsev mám následující:

Můžu vysévat ještě ve skleníku (oproti zimnímu výsevu nemusím připravovat a stěhovat substrát na zimu do domu).
Je ještě přijatelná teplota a rozdíly mezi denní a noční teplotou jsou uspokojující (rozdíly teplot den-noc jsou důležité hlavně pro jihoamerické rostliny – např. Copiapoa, ale i Echinopsis, Gymnocalycium a Notocactus).
Sluneční svit má správnou intenzitu a je správná délka den – noc (kaktusy rostou v pásmech, kde den a noc mají 12 hodin, to u nás nastává právě koncem září).
Rody kaktusů, které požadují pro klíčení nižší teplotu vyklíčí ještě ve skleníku a teplomilné druhy (Arrojadoa, Discocactus, Melocactus,…) doklíčují případně následně ve výsevním kultivátoru (nedojde k zastavení klíčení některých rodů vlivem vysoké teploty na začátku).

Důvody proč nerad vysévám na jaře:

Hodně práce se sbírkovými rostlinami (stěhování na stanoviště, přesazování).
Semenáčky u mě lépe prosperují v kultivátoru a přes jaro – léto nechci zbytečně utrácet za svícení, když je venku světla dost (nebo i přebytek).
Vysoké teploty a intenzita slunečního záření v pozdním jaru a v létě, kdy semenáčky nejsou ještě dostatečně vzrostlé a přílišný svit a teplota je může v uzavřených nádobách spálit/uvařit.

Důvody proč nerad vysévám v létě:

Vysoké teploty a intenzita slunečního záření v létě, kdy semenáčky nejsou ještě dostatečně vzrostlé a přílišný svit a teplota je může v uzavřených nádobách spálit/uvařit.
Nedostatečná doba pro nárůst semenáčků do zimy a do omezených prostor kultivátoru jsou zase naopak již moc narostlé (některé rody rostou pomalu a je možné je vysít již na začátku srpna, ale pak se jedná již o postup jako „podzimní výsevy“).

Důvody proč nerad vysévám v zimě:

Musím připravit substrát pro výsev již na podzim, nastěhovat do domu a někde uskladnit.
Není optimální teplota a kolísání teplot den – noc v kultivátoru pro klíčení rodů chladnomilnějších (někdo může mít udělaný kultivátor s regulací teplot).
V kultivátoru je nižší vlhkost vzduchu pro klíčení potřebná (podle toho, kde máte kultivátor umístěn, obecně zářivky vysušují vzduch a po odkrytí výsevu dochází k rychlému vysychání semenáčků. Toto se mi něděje u semenáčků z podzimních výsevů, které dávám do kultivátoru již odkryté. Asi jsou kvalitněji narostlé).
Výhodou je naopak bohatý výběr z katalogů semen, z nichž většina dodavatelů začíná vyřizovat objednávky.

foceno koncem prosince, semenáčky vyseté na začátku září

Příprava semen

V každé příručce a na internetu se můžete dočíst jak je důležitá příprava semen před výsevem. Návody udávají praní v hypermanganu, v peroxidu vodíku nebo dokonce v Savu. A následně moření v některém sypkém fungicidu. Dospěl jsem k názoru, že všechny tyto postupy nemají přínos buď nijaký a nebo naopak škodlivý. Nehledě na to, že výsev Vám potom zabere mnoho dní, které se dají využít mnohem smysluplněji. Dovolím si vysvětlit proč tomu tak je. Pokud si semena objednáváte od nějakého dodavatele mělo by být standartem, že semena jsou již vyčištěná (neměla by obsahovat zbytky semeníků a plodů) a pokud tomu tak nebude, příště si rozmyslete zda semena od tohoto zdroje odebírat. Samotné obaly semen jsou jen malým zdrojem hub a plísní a těchto se lze zbavit menší námahou než praním jednotlivých porcí semen – viz dále. Většina patogenů se nachází uvnitř semene, kam se žádná desinfekce nedostane. Pokud se dovnitř semene desinfekce dostane, znamená to sice konec patogenu, ale i zárodku semene a semeno již nevyklíčí. V případě, že vysévám semena svoje, většinou mi stačí, když vyklíčí cca 50% a někdy ani neodstraňuji zbytky semeníků, ale pouze semena vydrolím na substrát.

Nádoby pro výsev

Opět v každé příručce naleznete jak je důležité vymývat květináče v hypermanganu/Savu. Tento postup využít můžete, pokud však máte velké množství porcí semen a tím pádem květináčů/nádob pro výsev není toto bezpodmínečně nutné. Plísní na povrchu plastových nádob zůstává minimum a po ošetření celého výsevu – viz dále, nemají většinou šanci na přežití. Co se týče výsevních nádob lze využít jakékoliv uzavíratelné nádoby. Často jsem využíval kelímky od sýrů Cottage značky Madeta.

Kelímek se sýrem Madeta Cottage

Bohužel jsou kulaté, a tak nelze dostatečně efektivně využít výsevního prostoru. Přešel jsem proto na výsevy do květináčků 7×7 cm rozdělených na 4 pole každý. Květináče potom narovnám do výsevního skleníčku, který jsem zakoupil od p. Bužgy z Českých Budějovic.

Výsevní skleníček o rozměru 43,5(39)x30,5(26)x9 cm

Výsevní substrát

Vysévat lze do substrátů buď čistě minerálních (antuka, perlit, zeolit, písek, …) nebo směsí zeminy. Dávám přednost klasickým substrátům se zeminou. Kdykoliv jsem zkoušel vysít do čistého perlitu nebo zeolitu úspěch se nedostavil. V perlitu i zeolitu sice semena pěkně vyklíčí, ale růst je potom velice špatný. Jelikož pikýruji semenáčky třeba až po třičtvrtě roce, i po přihnojování semenáčků v perlitu/zeolitu není růst uspokojivý (zasolují se). Jako výhodu těchto substrátů jejich příznivci zmiňují minimum plísní a žádné mušky smutnice (sciara). Toto bohužel nemohu potvrdit, pokud se na perlitu/zeolitu nějaká plíseň vyskytla (z infikovaného vnitřku semene), následně celý takovýto květináč s výsevem byl zachvácen a nepodařilo se nic zachránit (u substrátů se zeminou je plíseň lokalizovaná na jedno míste a lze ji zlikvidovat). Postup plísní si vysvětluji absencí půdní mikroflóry v minerálním substrátu. Co se týče smutnic je situace totožná se substráty se zeminou (je pravda, že smutnice se v minerálním substrátu nevyskytuje, ale pokud ji máte v kultivátoru, klidně klade vajíčka i do perlitu/zeolitu a množí se a larvy se živí malými semenáčky). Vrátim-li se k substrátům se zeminou, uvedu složení, které s úspěchem využívám pro všechny na začátku uvedené druhy.

Složení substrátu je následující:

50% substrát B rašelina Soběslav
20% písek ostrý betonářský
20% agroperlit
10% antuka (nebo zeolit)
podle uvážení (kolem 5–10%) mletý dolomitický vápenec pro vápnomilné (některé Mammillaria, Turbinicarpus,…)

substrát B rašelina Soběslav

agroperlit

mletý dolomitický vápenec

Substrát výše uvedený již nijak neprosívám a nesterilizuji (všechny složky by měly být sterilní již z výroby).

Chemické ošetření výsevu

A jsme u toho nejdůležitějšího. Odpůrci chemie mohou zůstat u starých způsobů praní semen a nádob v hypermanganu/peroxidu vodíku (i když i to je chemie) a propařování substrátu ve sklenicích/mikrovlnce. Všechny tyto postupy se mi zdají poněkud pracné. Na většinu patogenů v substrátu a na povrchu semen však zabírá jednoduchá kombinace přípravků. Do 2 litrů vody si namíchám následující přípravky na ochranu právě vysetých semen kaktusů a výsevy důkladně přestříkám posřikovačem:

2ml Previcur 607 SL (dnes se již nevyrábí – náhrada je Proplant)
2g ALIETTE 80 WG
7g DITHANE DG NEO-TEC

pro urychlení klíčení a růstu dále (není nutné): buď 4. 2ml ATONIK nebo 5. 20ml Lignohumát nebo 6. 20ml Stimulátor růstu s auxiny a kyselinou giberelovou 7. některé umělé hnojivo (např. jedno z Wuxal, Krystalon plod a květ nebo Pentakeep super)

Vznikne bledě zelená kalná kapalina, pokud necháte nádobu s kapalinou déle stát, některé složky se usadí u dna, proto je dobré postřikovač často proklepat a postřik spotřebovat najednou.

Proplant

ALIETTE 80 WG

DITHANE DG NEO-TEC

ATONIK

Lignohumát

Stimulátor růstu s auxiny a kyselinou giberelovou

Wuxal

Postup výsevu a následného růstu semenáčků

Do všech květináčků (nádob) na výsev naplním téměř po okraj výsevní substrát.
Rozdělím výsevní plochy v květináčcích pomocí plastových jmenovek nastříhaných na dané rozměry do čtyřech polí (pro květináč 7×7 cm a porce kolem 20 semen).
Postavím květináče do nějaké nádoby, kam se vejde více květináčů naráz a podliji vodou s fungicidy viz výše. Substrát v květináčcích nechám dostatečně nasytit vodou s fungicidy.
Vyjmu jeden květináček a do jednotlivých políček vyseji neošetřená semena.
Postupně zaseji semena do všech květináčků, květináčky zároveň odkládám do spodního dílu výsevního skleničku – viz výše.
Pokud mám zaplněn celý spodní díl výsevního skleníčku květináčky, přestříkám ještě všechny květináčky postřikovačem naplněným vodou s fungicidy (složení viz výše).
Uzavřu vrchním dílem výsevního skleníčku a umístím pod parapet do skleníku.
Denně kontroluji výsev na výskyt plísní, pokud se plíseň objeví, použiji opět postřikovač se směsí fungicidů.
Pokud vysévám koncem srpna – začátkem září, nechávám uzavřené výsevy až do doby stěhování semenáčků do kultivátoru (cca 1 měsíc).
Začátkem října (až nastanou noční přízemní mrazíky), stěhuji výsevy do kultivátoru. Květináčky s dostatečně vzrostlými semenáčky v kultivátoru již neuzavírám (i přes minimální vlhkost v tomto prostředí). Květináčky s nevyklíčenými nebo malými semenáčky nechávám ještě uzavřené dokličovat. Semenáčky celou dobu v kultivátoru nepikýruji.
V kultivátoru otevřené semenáčky zalévám spodem, cca každý týden. Občas přidám do zálivky hnojivo, nebo stimulátor růstu (seznam viz výše).
V dubnu – květnu (podle počasí) umísťuji semenáčky do skleníku.
Semenáčky nechávám minimálně 1 měsíc aklimatizovat ve skleníku a až potom pikýruji (jinak mohou po přepikýrování uschnout/spálit se z jarního slunce).
Dále pěstuji jako ostatní kaktusy, se zimní periodou sucha a chladu.