[Kaktusářský kalendář] - [Vše o množení kaktusů] - [Stručně o pěstování kaktusů]

Vegetativní množení řízky

Velmi snadné je u druhů vytvářejících odnože, kde odříznutím či odlomením postranního výhonu získáme novou rostlinu (např. u rodů Echinopsis, Echinocereus, Opuntia aj.). Tímto vegetativním množením však získáme jedince, který se geneticky neliší od mateřské rostliny a v mnoha případech je nemůžeme mezi sebou vzájemně opylovat. Před zakořeněním je nutné nechat řízky zaschnout a zavadnout, až se utvoří kalus, pevné kožovité pletivo v místě rány, což trvá 1-3 týdny. Citlivé druhy zakořeňujeme "na sucho", tj. sázíme je teprve po vytvoření čekacích kořenů v místě řezu. Pro podnícení tvorby kořenů se aplikuji hormony a stimulátory, které lze běžné zakoupit v podejnách se zahradnickými potřebami a semeny. Řízky umístíme vzrůstovým vrcholem nahoru, zásadně v teple (20-35 °C), ve stínu a často rosíme.

Vegetativní množení roubováním

Jiným způsobem vegetativního možení je roubování. Choulostivější druhy roubujeme na odolné a rychle rostoucí podnože. Nejpoužívanější jsou Echinopsis eyriesii aj. druhy tohoto rodu, Eriocereus jusbertii, různé druhy rodů Selenicereus, Trichocereus. Mnohé rouby rostou velmi dobře po naroubováni na Cereus peruvianus, C.jamacaru, C.forbesii, některé kaktusy však na těchto podnožích dobře nerostou, časem odumírají vodivá pletiva v místě srůstu (tzv. inkompatibilita). Jako podnože se používají i některé druhy rodu Opuntia (např. O. ficusindica, O. tomentosa aj.). Mrazuvzdorné opuncie (O. fragilis, O. phaeacantha, O. polyacantha aj.) se používají jako podnože pod mrazuvzdorné kaktusy jiných rodů. Pro roubování drobných semenáčů se výborně uplatňují kultivary listnatého kaktusu Pereskiopsis, na kterém vykazují roubovanci nejrychleji nárůst a současně i rychle dospívají do květní zralosti. Pro roubování lze ovšem použít daleko většího množství druhů a rodů kaktusů. Roubováni je chirurgickou operací, vyžaduje čistotu a pečlivost provedeni. Podmíněno je srůstem parenchymatických (tj. sukulentních) a vodivých tkání podnože a roubu. Proto musí být alespoň jedna z částí v růstu (nejlepší výsledky jsou dosahovány v době vegetace, na jaře a v létě). Užíváme nejčastěji metodu plochého řezu a fixace roubu gumičkami, či jinými (složitějšími) pomůckami. Při fixaci musíme věnovat pozornost tomu, aby se cévní svazky podnože a roubu buď shodovaly a překrývaly, anebo u rozdílných průměrů podnože a roubu se alespoň musí protínat. Tím je zaručeno spojení mezi kambiálnimi částmi vodivých pletiv, která potom mohou srůst. Po ukončení celé operace umístíme rostliny v teplém a suchém prostředí - ideální je za slunného počasí vynést je na několik hodin ven. Po zaschnutí řezných ploch (1-2 ho-diny) zvýšíme vlhkost prostředí, aby byly udrženy podmínky pro optimální růst. Během několika hodin až dnů (podle velikosti roubu) dojde ke srůstu - potom můžeme gumičky odstranit. Po dobu tvořeni pevné "kůry" na řezných plochách se nesmí dostat k místu srůstu voda - zaléváme proto velmi opatrně (někteří pěstitelé doporučují dokonce nezalévat vůbec). Podobně jako u jiných rostlin, i zde je předpokladem praktická zkušenost a jistotu získá pěstitel teprve po stovkách pokusů.

Vše o výsevech

1. Doba výsevů

Nejvhodnější je březen až květen, samozřejmě pokud máme k dispozici zářivkový kultivátor, pak můžeme vysévat kdykoliv.

2. Výsevní substrát

Zcela postačí směs 2 dílů říčního písku a 1 dílu zahradnické zeminy. Přesejeme na zrnitost do 3 až 4 mm a sterilujeme (přepařujeme) proti plísním a řasám po dobu min. 1,5 h. Nejlépe v zavařovacím hrnci, do kterého dáme přiměřeně vody a posadíme otevřenou nádobu se substrátem.

3. Příprava semen

Proti plísním nutno semena mořit některým z protiplísňových prostředků. Provádíme to tak, že do malé vhodné misky nebo lahvičky od léků dáme na špičku nože nepatrně mořidla a v tomto semena promícháme - protřepeme. Pak setřepáváním a poklepáváním semena oddělíme a opakujeme s dalším druhem. Občas, podle potřeby, trochu mořidla přidáme. Takto si postupně namoříme všechny druhy. Spotřeba přípravku je minimální.

4. Výsevní nádoby

Nejvhodnější jsou bezvadně čisté čtvercové krabičky od nanukového dortu, nebo zavařovací láhve s průhledným víčkem (postačí též překrýt láhev igelitem a zagumičkovat). Zavařovací lahve mají tu výhodu, že v nich můžete rovnou sterilovat i substrát, a tak je riziko nakažení plísněmi sníženo na minimum. U krabiček od nanukového dortu musíme zajistit odtokové otvory ve spodní - větší části krabičky propálíme několik otvorů (třeba rozpáleným hřebíkem) pro možnost zavlažení podmokem.

5. Praktické postupy při vysévání

Krabičku naplníme asi 2 cm substrátu, povrch trochu urovnáme a rozdělíme na políčka zatlačením nastříhaných pásků PVC (podložka do sešitu apod.). Pro běžné porce je nejvhodnější rozdělení krabičky na 4 x 6 nebo 4x8 dílů, tedy 24 nebo 32 políček. Nyní po druzích semena vyséváme (opět s použitím misky nebo lahvičky) na povrch substrátu. Ničím nezasypáváme! Výjimku činí pouze semena Opuncií, která nutno překrýt asi 1/2 cm vrstvou substrátu. Současně si do sešitu uděláme druhově výsevní plán, případně jednotlivá políčka přímo označíme jmenovkami PVC. Následně misku posadíme do nádobky s vodou, nejlépe dešťovou a převařenou. Substrát necháme maximálně nasáknout, až jeho povrch ztmavne a bude se lesknout. Pak misku uzavřeme menší polovinou krabičky.

6. Umístění výsevu

Výsev umístníme do takového prostředí. kde je dosti světla, ale v žádném případě ne přímé slunce. Případně tedy nutno stínit papírem, jinak by se výsev mohl přehřát nebo spálit. Prostředí by mělo také umožňovat určitou regulaci teplot, zvláště mezi dnem a nocí.

7. Vhodné teploty

V prvních cca 14 dnech po výsevu udržujeme spíše teploty nižší - do 25 °C. To by měly klíčit především "chladnější" druhy. Při vyšších teplotách by se semena přehřála a již nevyklíčila. Teprve po této době možno teploty postupně zvyšovat až do maxima cca 35 °C. V tomto prostředí doklíčí teplomilnější druhy. Současně nutno připomenout, že v noci by teplota měla poklesnout. Ale to je stav ideální a těžko dosažitelný.

8. Doba klíčení - klíčivost

Semena klíčí převážně v rozmezí 1 až 4 týdnů, výjimečně později, až prostě "přijde jejich čas". Rovněž % klíčivosti bývá velmi různé, nejvíce se pohybuje mezi 30 až 70 %. Některé druhy však vyklíčí třeba 100 °/oně, jiné zase vůbec. A nemusí to být špatnou kvalitou semen. Stává se, že určitý druh v březnu až dubnu nevyklíčí vůbec a najednou pak, třeba v květnu nebo červnu, po opětovném zavlažení vyklíčí 100 %ně. Totéž se týká i dokličování nesnadno klíčících semen. Tomu všemu lze napomáhat tzv. teplotními šoky. To znamená náhlým značným ochlazením výsevu na několik dnů (třeba i v ledničce), pak opětovným značným oteplením apod. Rovněž tak pomáhá nechat substrát zcela vyschnout a pak jej opětně maximálně zavlažit. Nutno počítat i s tím, že některé druhy prostě nevyklíčí vůbec. Kaktusářům jsou tyto většinou dobře známé a snaží se s nimi dělat různé pokusy, aby je ke klíčení přinutili (naleptávání semen slabou kyselinou nebo kysličníkem, mechanickým porušováním slupek apod.). Pokud Vám tedy něco bude klíčit špatně nebo vůbec, uvědomte si nejprve, že to může být ta "nevyzpytatelná příroda", pak přemýšlejte o případných vlastních chybách a teprve nakonec to svádějte na špatnou kvalitu semen. Většina kaktusových semen si totiž klíčivost udržuje i několik let. Musí však být dobře dozrálá, správně sklizená a uskladňovaná v chladnu.

9. Výjimka - vysévání Opuncií

Semena Opuncií nutno překrýt asi 1/2 až 1 cm substrátu. Výsevní nádobu ničím nezakrýváme, substrát necháváme střídavě vyschnout a vydatně zavlažit. Také kolísání teplot přispívá k úspěchu, neuškodí ani případné mrazíky, spíše naopak. Nejvhodnější prostředí je proto balkon nebo zahrada. Klíčení nastává až po delší době, asi tak za 1 až 2 měsíce a při vyšších teplotách. Vyžaduje to tedy trpělivost.

10. Údržba

Každý den výsev kontrolujeme a případná ohniska plísní likvidujeme jednak mechanickým odstraněním, jednak poprášením nebo postřikem proti-plísňovým prostředkem (lze použít mořidla) a na nějaký den necháme výsev odkrytý. Jinak po čase substrát přivažujeme podmokem. Má být stále vlhký, nikoliv však přemáčený. Dále dbáme na udržování optimálních teplot, které se později mohou zvyšovat až na 40 "C. V této době je ovšem již nutné, aby víka měla větrací otvory (propálíme nebo provrtáme).

11. První přesazování

Semenáčky přesazujeme poprvé za 2 až 4 měsíce, podle jejich velikosti. Ta by měla dosahovat průměrně alespoň 3-4 mm. Zde je nutno připomenout, že některé druhy, zejména Parodie a Strombocactus, rostou zpočátku tak pomalu a dosahují tak malé velikosti, že je lépe přesazovat je až druhým rokem. Pikýrujeme nejlépe opět do stejných misek a stejného substrátu, mírně vlhkého. Semenáče dáváme od sebe asi tak daleko, že mezery jsou shodné s jejich velikostí. Umístníme opět do teplého přistíněného prostředí bez přímého slunce. Po několika dnech podmokem zavlažíme, předtím můžeme rosit. Až se semenáčky viditelně napijí a uchytnou, můžeme je pro urychlení růstu opět přikrýt víkem s větracími otvory. Tím jim totiž vytvoříme velmi příznivé mikroklima. Dále zaléváme vždy až po úplném vyschnutí substrátu. Až se semenáčky vzájemně dotýkají a tísní, většinou po roce, je vhodné opětné přesazování.

12. Pro úplnost - zářivkový kultivátor

Toto zařízení se sice netýká začátečníků, ale je nutné se o něm alespoň zmínit. Sestává ze zářivkového tělesa a prostoru pod ním. V tomto Jsou umístněny nádoby tak, aby mezera mezi povrchem substrátu a zářivkou, či více zářivkami, byla asi 4 až 6 cm. Takovéto zařízeni pak umožňuje provádění výsevů prakticky kdykoliv, lze snadněji regulovat teploty a dobu osvitu. Tím vším se zvyšuje úspěšnost a efektivnost výsevů. Pro pokročilejší lze vřele doporučit.