[Kaktusářský kalendář] - [Vše o množení kaktusů] - [Stručně o pěstování kaktusů]

Stručně o pěstování kaktusů

1. Zálivka

Používáme vlažnou, raději měkkou vodu. Zálivka musí být nárazová a důkladná. Zaléváme vždy, když je předpoklad pěkného počasí, nejlépe večer, nebo brzy ráno.

2. První jarní zálivka - probuzení rostlin

Osvědčila se zálivka teplou vodou (asi 50°C). Čas vhodný k této zálivce poznáme podle chování rostlin, Jejich vegetační vrcholy na světle a v teple dostávají čerstvou svěží barvu, objevují se nové tmy. Kaktusy se tedy probouzejí působením dostatku světla a tepla, nikoliv zálivkou! V průběhu sezóny zaléváme obvykle jednou týdně, nejlépe podmokem (nalitím vody do misky), aby se substrát dostatečně nasákl. Přebytečnou vodu pak musíme nechat odtéci. Je-li chladno, zálivku omezíme.

3.Letní stagnace

V průběhu letních veder většina kaktusů upadá do tzv. letní stagnace, přestávají růst a odmítají proto i vodu. Této stagnaci umějí zkušení pěstitelé předejít zajištěním dostatečné vzdušné i půdní vlhkosti. Všeobecně však platí, že zálivka jim v této době může spíše uškodit. Kořeny nepracují a ve vlhku mohou snadno zahnívat. Je tedy vhodné asi na 6 týdnů o prázdninách zálivku omezit nebo zcela zastavit.

4. Zimní stagnace

Na podzim zálivku postupně omezujeme tak, abychom v době, kdy se ranní teploty blíží nule, měli substrát úplně vyschly. Kaktusy však ještě ponecháváme na letním stanovišti, pletivo v jejich těle se zhušťuje- kaktus vyzrává a připravuje se na dlouhé období bez vody. V této době mu neuškodí ani ranní krátkodobé mrazíky.

5. Zimování kaktusů

Není třeba, jak se někdy doporučuje, na podzim rostliny z květináčů vyklepat a zimovat bez půdy, můžeme je ponechat zasazené. Zimní stanoviště musí být suché a chladné s teplotou 8-12°C. Vhodnější je, když má kaktus i přes zimu dostatek světla, tma mu však neublíží. Kaktus spí, životní procesy jsou omezeny na minimum. Vyšší teplota by nutila rostliny k růstu i v zimě, kdy je málo světla, nové přírůstky z tohoto období jsou nevzhledné, světle zelené až žluté, čímž rostliny ztrácí na kráse. Tato pěstitelská chyba se těžko napravuje.

6. Letní stanoviště

Musí být světlé a vzdušné, orientované na jižní, západní či východní stranu. Kaktusy pěstujeme co nejblíže ke sklu okna, lépe však mezi okny nebo před okny, v tzv. předokenním skleníčku, na balkóně nebo na zahradě. Zcela postačí mít nad rostlinami fóliový či skleněný kryt, který rostliny chrání před dlouhotrvajícími dešti. Teplá letní přeháňka rostlinám prospívá.První měsíc na letním stanovišti je nutno rostliny stínit, Jelikož jsou po zimě choulostivé a slunce by je mohlo snadno popálit.

7. Přihnojováni kaktusů

Kaktusy, stejné jako ostatní rostliny potřebují ke svému růstu živiny. Vzhledem k tomu, že jejich přírůstky jsou ve srovnání s jinými rostlinami malé,jsou nároky na množství živin také malé. Postačí dvakrát či třikrát ročně přihnojit umělým hnojivem, které používáme k přihnojování pokojových rostlin. Pokud každý rok přesazujeme do čerstvého substrátu, je přihnojování zbytečné.

8. Přesazováni kaktusů

Kaktusy přesazujeme tehdy, usoudíme-li, že potřebují nový, výživný substrát, t.j. když zřetelné zastavily růst, dále když se jim stal květináč těsný. Přesazujeme do nádoby, která není o mnoho větší než nádoba, ve které kaktus doposud rostl. Po vyklepání rostliny z květináče důkladné očistíme kořeny i rostlinu od zbytků starého substrátu. Tenké kořeny můžeme o třetinu až polovinu zkrátit, řezné rány je vhodné ošetřit práškovým stimulátorem. Zjistíme - li na kořenech škůdce, provedeme jejich chemické ošetření. Rostliny poté necháme na stinném a teplém místě asi týden oschnout, potom sázíme. Po přesazení ještě asi týden počkáme, potom teprve můžeme rostliny zalít. Nejvhodnější doba k přesazováni je brzy na jaře, ale i v létě, v době vegetačního klidu.

9. Substrát

Nejrozšířenější je pěstování v tradiční půdní směsi, jejíž hlavními vlastnostmi by měla být dobrá propustnost a vzdušnost. Mícháme dobrou zahradní zem s polovinou ostrého písku. Vhodný je přídavek rašeliny. Kaktusy lze také pěstovat v minerálních substrátech, jako je antuka, škvára, žulová drť a podobně.